Bylinky, které se nám můžou hodit na podzim

Chladná rána, ještě stále trochu teplé dny, jasné vody,…ano, začal podzim, moje nejoblíbenější roční období, a s ním do mnoha domácností dorazilo škrábání v krku, rýma, pokašlávání a další neduhy. Abychom si mohli podzim užít naplno v přírodě a ne doma v posteli, je dobré podpořit imunitní systém. Ve svém dalším článku vás seznámím s několika bylinkami, které vám v tom parádně pomohou, a také s těmi, které vás podpoří v boji s „podzimními“ nemocemi. A samozřejmě nebudou chybět ani tipy, jak je co nejefektivněji zpracovat.

Co je to vlastně imunitní systém?

Imunitní systém je v podstatě obranyschopnost našeho těla čelit nepříznivým vlivům, které naše tělo napadají zvenčí – kromě různých bakterií a virů jsou to i nejrůznější mikroskopické houby (plísně) a parazité. Jakmile je naše tělo napadeno, imunitní systém ihned reaguje a vysílá do boje protilátky. Právě na podzim je imunitní systém oslabený a je potřeba ho trochu „nakopnout“.

Angínovník

Této čínské mírně jedovaté bylince se u nás velice dobře daří jako pokojové rostlině. Oddenek angínovníku se používá při onemocnění endokrinních žlaz, působí močopudně, takže je vhodný pomocníkem při onemocnění ledvin a močových cest a působí také příznivě při nadýmání a zácpě. Běžnější je však žvýkání listu – listy obsahují látky, které pomáhají při angíně a zahlenění. Žvýkáme malý kousek listu asi 3x denně. Nedoporučuje se žvýkání delší, jak půl minuty, angínovník sice obsahuje látky, které znecitlivují bolavý krk, ale může se objevit i alergie a otok dýchacích cest. Takže „všeho s mírou a dobrého pomálu“.

Nedoporučuje se užívat v těhotenství, při kojení a není vhodný ani pro malé děti.

žvýkání listu angínovníku pomáhá při angíně a zahlenění.

Česnek

Je dalším zázrakem mezi bylinkami. Je známo, že má vysoce antimykotické a antibakteriální účinky (umí zničit 500 z 560 známých kmenů zlatého stafylokoka a umí zatočit i s obávanou kandidovou plísní, která způsobuje nádorová onemocnění), jedná se o velice silné přírodní antibiotikum (o přírodních antibiotikech se dozvíte více v některém z dalších připravovaných článků). Naprosto skvělý je při léčbě dýchacích cest.

Trpíte-li na pálení žáhy a pocity těžkosti po některých jídlech, je dobré z česneku před užitím vyndat střed (stroužek jednoduše podélně rozřízneme a střed vyloupneme). Při problémech s dýchacími cestami je dobré pít 3x denně tzv. česnekové mléko (0,5 litru mléka zahříváme s 0,25 l vody, přidáme prolisovaný česnek a jakmile směs dosáhne bodu varu, plamen stáhneme na minimum a vaříme, dokud se směs nezredukuje alespoň na polovinu. Poté směs přecedíme, dle chuti osladíme a pijeme teplé. A pokud vám zrovna kombinace česneku a mléka nevoní, pořád existuje česnečka, topinky s česnekem,…a tak :)

Trpíte-li na pálení žáhy a pocity těžkosti po některých jídlech, je dobré z česneku před užitím vyndat střed

Rakytník

Rakytník je díky obsahu nejrůznějších vitamínů a dalších látek velice užitečnou léčivkou. Zejména rakytníkový olej velice příznivě působí při léčení popálenin, omrzlin a dalších kožních nemocí, umí tlumit bolest a podporuje hojení ran. Plody rakytníku díky svému složení umí mj. rozpouštět hleny a celkově podporují imunitní systém.

Co se zpracování rakytníku týče, nejvíce se mi osvědčil tento postup: Plody rakytníku odšťavním, neslazenou šťávu pak naliji do sáčků na led a takto uchovávám v mrazáku. V případě potřeby si dám kostku zmrzlé rakytníkové šťávy do hrnku s čajem, popř. více kostek do velké konvice. Je to jednoduché a hned po ruce. Dužinu, která zbyla po odšťavňování, usuším v sušičce a dělám z ní čaj. Nemáte-li odšťavňovač, dá se také vyrobit sirup: Plody rakytníku nameleme, propasírujeme a šťávu vaříme s cukrem (v poměru 1:1) až do zhoustnutí.

Zajímavost

  • Již zmíněný rakytníkový olej má při vnitřním užívání také antistresové a protirakovinné účinky.
  • V 1 kilogramu plodů rakytníku je takové množství vitamínů, které odpovídá půlroční spotřebě.

Plody rakytníku díky svému složení umí mj. rozpouštět hleny a celkově podporují imunitní systém.Fotografie od Timo↺ licencovaná pod CC BY 2.0.

Rýmovník

Je další rostlinkou, které se daří v domácnostech coby pokojovce. Svou vůní pomáhá zprůchodňovat dýchací cesty (stačí utrhnout list a přivonět), čaj (1 list na 1 šálek vody) působí příznivě při horečkách, kašli rýmě, bolestech hlavy a malarických stavech.

Rýmovník svou vůní pomáhá zprůchodňovat dýchací cesty (stačí utrhnout list a přivonět).

Zázvor

Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru…“ Taky vám jako dětem vrtalo hlavou, co to ten zázvor vlastně je? Mně ano a málokdo z dospělých mi uměl odpovědět. V posledních letech zažívá zázvor jakýsi boom a je spojován právě s bojem proti podzimním virózám. A tak už dnes víme, že liška moc dobře věděla, jaký poklad si nese, protože zázvor, resp. zázvorový oddenek, je typická zahřívací bylinka, kterou lze používat jak zevně (prohřívací zábaly na bolavou šíji), tak vnitřně, kdy příznivě působí na trávicí systém, zvyšuje chuť k jídlu a podporuje metabolismus. V případě nachlazení nebo prochladnutí organismu je schopný nás velice rychle prohřát.

Zázvor je díky přítomnosti shoagolu (pryskyřice) typicky ostrý, při vnitřním užívání je tedy třeba nejprve vyzkoušet, kolik „snesete“. A jako u ostatních bylin platí, že sušený je daleko silnější, než čerstvý. Já osobně ho v případě potřeby připravuji tak, že očistím zhruba 10 cm kus oddenku, nakrájím na kousky, zaliji horkou vodou (ca. 1,5 l), nechám chvilku vychladnout až do „pitné“ teploty, přidám rakytníkovou šťávu a med. A nejen, že je tento nápoj zdravý, ale je také moc dobrý. Mnoho lidí si rádo dává zázvor s citronem, ale tuto metodu nedoporučuji – stejně tak, jako je dle ayurvédy zázvor typicky prohřívací, tak citrusy jsou zase typicky ochlazovací (proto také rostou tam, kde rostou, že…), takže je jasné, že používat je spolu není úplně vhodné. V tomto období má u nás v lednici své stálé místo zázvorový sirup – očistím a pokrájím cca 1 kilogram zázvoru, vařím dvě hodiny v 5 litrech vody, nechám do druhého dne pěkně vymáchat, přecedím, do vody přidám cukr a vařím do zhoustnutí. V lednici vydrží i několik týdnů a dá se zalévat teplou nebo studenou vodou, popř. přidávat do čaje místo medu. Zbytek zázvoru se dá usušit a použít, když doma zrovna žádný není, do obchodu je daleko a nachlazení klepe na dveře.

Používání zázvoru by se měly vyvarovat ženy v raném a pozdním stádiu těhotenství a malé děti.

Zajímavost: Zázvor ve volné přírodě nenajdete, je to vyšlechtěný druh a velice dobře si ho můžete pěstovat doma sami – stačí koupený zdravý oddenek mělce zahrabat do zeminy, dát na okno a udržovat vlhký.

V případě nachlazení nebo prochladnutí organismu je zázvor schopný nás velice rychle prohřát.

Bylinek, po kterých sáhnout v případě nachlazení je opravdu mnoho. Ale z vlastní zkušenosti musím říct, že opravdu zabírají, ať již výše zmíněné, nebo bylinkový sirup, který vyrábím z 24 druhů bylin a který se užívá právě při začínajícím nachlazení. Již na jaře se můžete těšit na bylinkový seriál, během kterého si spolu tento sirup vyrobíme.

Krásný podzim, Míša

Zdroje: vlastní zkušenosti :)

Doporučujeme také následující články

Tea tree a kvasinkové infekce

Tea tree olej (olej čajovníku australského) je nejužívanější přírodní antiseptikum a je ceněn i pro své antimykotické účinky. Laicky řečeno - jedná se o přírodní lék, který může vyřešit mnoho zdravotních potíží.

9 věcí, kterých vaše lůno raději ušetřete

V televizi i časopisech jsme neustále doslova bombardovány různými skvělými výrobky na naši intimní oblast. Prodávají se v pěkných květovaných baleních či naopak (asi pro manažerky) v minimalistickém designu s decentní fialovou. A co slibují? Vůni a čistotu! A ještě lepší vůni a čistotu!

Bohyně se probouzí…

Možná jste také v poslední době zaznamenali, že se začíná více hovořit o bohyni. Ano, je to tak - bohyně se do našich životů opět navrací, po mnoha staletích, kdy byla umlčena. K bohu je totiž potřeba přidat i ženský princip tedy bohyni, protože jedno bez druhého nemůže existovat.