MUDr. Zlatuše Bravencová: Sáhněte si na prsa každý měsíc

Co bychom měly jako ženy dělat pro zdraví svých prsou?

Nejjednodušší a nejméně zatěžující způsob, jak pečovat o svá prsa, je nepochybně jejich samovyšetřování. Neměly bychom na něj zapomínat v kterémkoliv věku. Nejvhodnější období pro zahájení pravidelného samovyšetřování je dosažení plnoletosti, nicméně vyšetření zvládnou i dívky od 15 let. Doporučujeme vyšetření pohledem a pohmatem vždy jednou měsíčně, optimálně po skončení menstruace, kdy jsou prsy méně citlivé, měkčí a lépe prohmatné.  

Co když žena menstruaci nemá?

Pokud žena menstruaci již nemá, pak je vhodné si stanovit pevné datum v každém měsíci, ke kterému vyšetření provede. Třeba k 15. dni v měsíci. Mělo by se provádět v každém období života ženy, a to i v období těhotenství a kojení. Výjimkou nejsou ani ženy s prsními implantáty. Samovyšetření by se tak mělo stát běžnou součástí života všech žen. Po zhlédnutí instruktážních obrázků, videa či proškolení lékařem by samovyšetření prsou měla zvládnout každá z nás.

Zpočátku může být pro ženu velmi obtížné se zorientovat v pohmatových nálezech. Může nabýt dojmu, že má prs plný bouliček a nerovností. Nicméně tyto zkušenosti ji nesmí od dalšího vyšetřování odradit. Naopak čím častěji bude vyšetření provádět, tím lépe bude svá prsa znát a rozpozná v nich i malou změnu, která může být začátkem vážného onemocnění. Je třeba si všímat asymetrie prsou – odlišné velikosti a tvaru, barevných změn, zarudnutí na kůži či jejího svědění, vpáčené bradavky a výtoku z bradavky. Avšak hlavním podezřelým pohmatovým nálezem je hmatná či viditelná bulka v prsu či podpaží.

Na co dalšího je dobré myslet a co nezanedbávat?

Velmi důležitou a nezastupitelnou roli hrají dvě zobrazovací vyšetření a těmi jsou mamograf a ultrazvuk. Po dosažení 45. roku věku má každá žena v Česku nárok na preventivní vyšetření prsou mamografem, tzv. mamografický screening, který se provádí každé dva roky ve screeningových centrech. V tomto intervalu je hrazen ze zdravotního pojištění a jeho cílem je nalezení zhoubného nádoru prsu, který bývá v časných stadiích bezpříznakový. Přispívá  tak k významnému snížení úmrtnosti na karcinom prsu. V případě záchytů podezřelých nálezů, se doplňuje sonografické vyšetření prsou, uzlin v podpažích, nadklíčcích a podklíčcích.

Odlišná situace je u mladých žen, obvykle do 40. roku věku. Této věkové kategorii není běžný mamografický screening hrazen z pojištění, některé pojišťovny ho hradí v rámci bonusových programů. Nicméně prsy mladých žen jsou velmi dobře vyšetřitelné ultrazvukem. Avšak toto preventivní vyšetření si mladé ženy až na výjimky musí hradit ze svých prostředků.

Jak takové vyšetření probíhá?

Rentgenové vyšetření mamografem probíhá, jak již bylo řečeno, ve screeningových centrech, která jsou akreditována pro zajišťování této preventivní metody.  Vyšetření se provádí vestoje, kdy se každý prs musí lehce zmáčknout ze dvou stran. Vyšetření může být nepříjemné, nicméně by nemělo být bolestivé. Ultrazvukové vyšetření probíhá vleže na lůžku, kdy je prs potřen jemným gelem a přiložením sondy je snímán obrázek struktury mléčné žlázy.

Každá z obou metod má své výhody, své jasné indikace, ale i svá úskalí. Jako příklad lze uvést mikrokalcifikace prsu, které obvykle nejsou zachyceny při sonografickém vyšetření, ale mamograf je dokáže zobrazit. Sonografickým vyšetřením nemůžeme nahradit mamograf u starších žen. 

Existuje však i skupina žen, u kterých se obě metody kombinují včetně využití magnetické rezonance. V tomto případě se jedná o osoby s vysokým rizikem vzniku zhoubných nádorů prsů a ty podléhají intenzivnímu screeningu, který se provádí již od mladšího věku.

Setkáváte se v ordinaci často s případy, které by prevence v podobě samovyšetření mohla odhalit dříve?

Ale jistě, i v dnešní době plné osvěty se najdou lidé, kteří prevenci zanedbávají. Je smutné vidět, když k vám přichází žena s pokročilým nádorem v prsu. Vy víte, že kdyby přišla o dva roky dříve, tak byste jí mohla vyléčit, zatímco nyní ji můžete léčit, ale nemůžete jí dát naději na úplné uzdravení. Naštěstí je takových žen málo. Obvykle se tyto pacientky vymlouvají na strach z nádoru, který je paradoxně vedl k zanedbání prevence.

Pokud bych mohla v tomto okamžiku a z toho místa apelovat na ženy, tak choďte na preventivní prohlídky a sáhněte si jednou měsíčně na prsy. Není to tak těžké a může vám to zachránit život.

Jsou nějaké faktory, které mohou snížit riziko výskytu rakoviny prsu? Hodně se mluví hlavně o vlivu kojení.

Dnes známe řadu rizikových faktorů, o kterých víme, že mají nebo mohou mít vliv na vznik rakoviny prsu. Obecně mezi ně řadíme kouření, nadměrný přísun alkoholu, nadváhu, nedostatek pohybu, nadbytek tuků ve stravě, nedostatek vlákniny a vitaminů zejména v ovoci a zelenině. Na vzniku nádoru prsu se však mohou spolupodílet i vlivy, které příliš ovlivnit nemůžeme, jako je ozáření hrudníku v dětství či mládí pro jiné zhoubné onemocnění.

Asi 10 % karcinomů mléčné žlázy se vyvine na podkladě genetických změn, jakými jsou patogenní mutace v genech BRCA1/2, PALB2, TP53 a mnoha dalších. Nosičky patogenních variant těchto genů jsou předurčeny k vysoké pravděpodobnosti výskytu nádorů mléčné žlázy. A právě ony by měly věnovat velkou pozornost těmto rizikovým faktorům.

Samostatnou kapitolu pak tvoří hormonální příčiny. Popisuje se, že ke vzniku nádorů mléčné žlázy přispívá nástup menstruace před 11. rokem, pozdní menopauza přicházející po 54. roce a první porod po 30. až 35. roku věku. Naopak kojení a zejména jeho délku považujeme za ochranný faktor. Čím déle kojíme, tím lépe pro naše prsy.

Může se objevit rakovina prsu i v těhotenství?

Ano, rakovina prsu se nevyhýbá ani těhotným či kojícím ženám. V hormonálně aktivované či kojící mléčné žláze je snadné přehlédnout nádor. Může se lehce zaměnit za retenci mléka, což je ztížený odtok mléka, který se projevuje napětím a zatuhnutím části prsu. Pokud existuje podezření na nádor, pak je vhodné pacientku neprodleně odeslat na ultrazvukové vyšetření, které neškodí ani jí, ani dítěti.

Co dělat, když objevím v prsu bulku? Jaké scénáře jsou ve hře?

Nahmatá-li si žena bulku v prsu nebo pokud pozoruje některý z výše uvedených možných projevů nádoru, pak je nutné co nejdříve navštívit lékaře, obvykle gynekologa či praktického lékaře. Ten ji vyšetří a zajistí akutní došetření na některém z mamodiagnostických pracovišť, nebo ji alespoň akutně odešle do mamologické poradny. Následuje ultrazvukové vyšetření, doplnění mamografu a při potvrzení nebezpečného nálezu pak i biopsie. V některých případech si prsní diagnostik doplňuje další zobrazovací metody jako například magnetickou rezonanci, která slouží k upřesnění nálezů.

Když se potvrdí nejhorší scénář a lékař diagnostikuje onemocnění, co mě čeká?

Potvrdí-li se zhoubný původ tkáně, pak by měla být tato informace co nejdříve a co nejšetrněji sdělena pacientce. Obvykle se tohoto nelehkého úkolu ujímá lékař odebírající vzorek, který obdrží definitivní histologickou zprávu. Pacientka je informována o dalším postupu a tím je předvedení nálezů na multidisciplinárním týmu pro prsní nádory. Na tomto týmu může být pacientka přítomna. Vždy záleží na zvyklostech pracoviště.

Je nezbytné doplnění řady dalších vyšetření, která upřesní či vyloučí případný rozsev zhoubného onemocnění v jiných částech těla. Máme-li podezření na genetický původ nádoru, pak doporučujeme i genetické poradenství. Výsledkem mamárního týmu je rozhodnutí o strategii léčby čili zda bude pacientka odeslána primárně k operačnímu zákroku nebo jí bude nabídnuta neoadjuvantní léčba před následnou operací.

Je možné léčbu nějakým způsobem podpořit? 

Existuje nepřeberné množství různých potravinových doplňků, které jsou nabízeny onkologickým pacientům, avšak ne všechny je možné bezpečně užívat současně s onkologickou terapií. Vždy je nutno individuálně přistupovat k daným podpůrným přípravkům. V optimálním případě by pacientka měla přinést seznam těchto doplňků a poradit se se svým ošetřujícím onkologem.

Na tomto místě je možné zmínit obecná doporučení, jako je dostatek spánku a odpočinku. Pacient v onkologické léčbě potřebuje delší čas na regeneraci sil. Nesmí se však zapomínat na pravidelnou, ale přiměřenou pohybovou aktivitu, která pomáhá udržet fyzickou i psychickou kondici. Zcela nevhodné jsou silové a intenzivní vytrvalostní sporty. Hranici tolerance zátěže má každý pacient nastavenou individuálně a v době terapie se mění, proto je třeba poslouchat své tělo. Během onkologické léčby je vhodné nadále provozovat své koníčky, pokud nejsou v rozporu s výše uvedeným. Dnes již na řadě onkologických pracovišť pracují psychologové, kteří přispívají k překonání tohoto těžkého období v životě člověka.

Vhodná je pestrá a lehká strava s dostatkem bílkovin, pravidelný přísun ovoce a zeleniny, dostatek tekutin. Nevhodná jsou těžká jídla s nadbytkem přepalovaných tuků, příliš kořeněné a ostré potraviny. Velmi často se chutě pacientů v průběhu léčby mění a tomu je dobré přizpůsobit i svůj jídelníček.

Co když mám v blízké rodině ženu, která rakovinou prsu onemocněla? Je vhodné se nechat preventivně vyšetřit dříve nebo si vyžádat nějaký speciální postup?

Pokud se v nejbližší rodině objeví rakovina prsu, pak je vhodné tuto informaci konzultovat s gynekologem a praktickým lékařem, ale zejména s ošetřujícím onkologem postiženého člena rodiny. Troufnu si říct, že dnes již téměř každý lékař má povědomí o možnosti odeslání onkologického pacienta ke genetické konzultaci zaměřené na problematiku dědičných nádorových syndromů. A to zejména v případě, že se v rodině objeví především nádor v časném věku, oboustranné onemocnění, současný nádor prsu a vaječníku nebo vícečetné nádory i v jiných lokalitách než v prsu.

Podle údajů onkologického pacienta v rodinné anamnéze a podle histologie může genetik indikovat testování genů BRCA1/2, případně jiných genů spojených s rizikem prsních nádorů. V případě potvrzení dědičné příčiny je následně doporučeno genetické testování i nejbližším zdravým příbuzným. Je-li u nich rovněž potvrzen tento dědičný syndrom, pak jsou odesláni k intenzivnímu screeningovému sledování do specializovaných ambulancí onkologické prevence nebo do mamologických poraden. Pokud dědičný syndrom potvrzen není, pak bych i tak doporučila sledování prsou zdravého příbuzného cestou mamologických poraden. Nebo si to zdravé osoby mohou zajistit sonografické vyšetření prsou jako samoplátkyně a od 40. roku i preventivní mamografické vyšetření.

Moc děkujeme za rozhovor a doporučujeme jako další zdroj informací web neziskové organizace Loono, která se prevenci rakoviny prsu dlouhodobě věnuje. Loono můžete podpořit také zakoupením manuálu samovyšetřování.