Element vzduchu

aneb předvánoční část o Bohyni našich předků. V minulém článku Temný a divoký aspekt v nás jsme se věnovali Bohyni, která je spjatá s temnotou a nastavuje nám zrcadlo, abychom mohli spatřit temnější a divoké aspekty v nás samých. Nyní posuneme Kolo roku o pomyslný dílek dále…

10. 12. 2016 5 minut čtení Veronika Lančaričová

Čas předvánoční

Když se podíváme do přírody, vidíme, že v tomto čase vše utichá, zvířata spí zimním spánkem a rostlinstvo odpočívá pod sněhovou peřinkou. Tma, která nyní přichází brzy, nás láká k tomu, abychom si šli dříve lehnout. Chlad a zima nás zvou, abychom zalezli dovnitř, uvařili si horký čaj a zachumlali se do měkké deky. Tohle byla taková romantická a možná trochu naivní představa toho, jak předvánoční čas vypadá. Ale jak je tomu ve skutečnosti? Stres a shon. V práci se snažíme stihnout poslední uzávěrky a resty před koncem roku a po večerech sháníme ten nejlepší a největší dárek pro naše blízké. Máme pocit, že když jim nenadělíme něco speciálního, velký a drahý dárek, znamená to, že je nemáme rádi. Ale odkud se v nás tato představa vzala? Jistě, můžou za to velké reklamní předvánoční kampaně. A pokud na to náhodou nemáme? Nevadí, můžete si na to půjčit…

Zastavme se na chvíli, skutečně to tak potřebujeme? Zajistí nám velké a drahé dary pocit vnitřního štěstí? Možná ano, ale jen na chvíli. Občas říkáme, že Vánoce jsou svátkem hlavně pro děti a máme tendenci jim nakupovat hodně dárků, aby si to užily. A z čeho mají nakonec malé děti největší radost? S čím si hrají nejvíce? S prázdnými krabicemi, které tady zbyly po velkých dárcích a se šustivým balicím papírem…

Možná to máte jako já a nejvíce si vlastně užíváte to, že se celá rodina sejde dohromady. Společně si užíváte chvíli klidu a toho „nic“. Předvánočního shonu se nezúčastním. Buď sleduji celý rok, o čem kdo mluví a co si přeje, nebo si s dárky moc velkou hlavu nedělám. Dva roky nazpět jsem například celé rodině „nadělila“ dopisy, ve kterých jsem jim napsala, co pro mne znamenají a jak je mám ráda.

Na vánoce jsem například celé rodině „nadělila“ dopisy, ve kterých jsem jim napsala, co pro mne znamenají a jak je mám ráda.

Předvánoční čas má ale pro mne v sobě cosi magického a kouzelného. Je to možná proto, že jsme tomuto období jeho magičnost jako jedinému období v roce ponechali. Představte si ale, že by každé období v roce mělo takový speciální nádech. Špetka tajemna okořeněna výjimečností. Je to možné, záleží však na nás, jestli mu tuto speciálnost vdechneme. Proto také přinášíme tento seriál článků, ve kterých se můžete inspirovat tím, jak můžeme čas vnímat jinak, cykličtěji a dopřávat si více oslav a svátků během celého roku. Svátek či oslava je vlastně takovým malým zastavením a ohlédnutím se za minulým obdobím. Mne osobně tento způsob vnímání roku přináší do života více vděčnosti, radosti a také štěstí.

Dětská představa Vánoc

Dětem svítí očka při představě, že je obdaruje nějaký Ježíšek, kterého nikdo nikdy neviděl, když dárky pod stromeček naděloval, anebo také, že uvidí zlaté prasátko, když nebudou celý den nic jíst. To je hodně „wow momentů“ na jediný den! Nevím jak dnešní děti, ale vzpomínám si, že já jsem v tom jako malá měla velký zmatek, kdo mi vlastně ty dárky nosí. Ježíšek – ten přibitý pán na kříži nebo to malé ležící miminko v jesličkách? Ať ten nebo ten, nedávalo mi to smysl. Jak by kterýkoli z nich mohl něco přinést, když jeden byl přibitý a druhý se zatím neuměl moc pohybovat? Má malá hlavinka a fantazie si s tím tehdy poradila po svém. Představovala jsem si malého baculatého andělíčka v bílé košilce a s křídly. Měl křídla a mohl proto vlétnout do každého bytu otevřeným oknem a donést nějaký ten dárek.

Kdo mi vlastně ty dárky nosí - Ježíšek – ten přibitý pán na kříži nebo to malé ležící miminko v jesličkách?

Avšak věřím, že dnešní děti v tom mají ještě větší zmatek než já tehdy, když se jim k tomu všemu do toho plete ještě představa jakéhosi tlustého chlapíka s plnovousem, který se až nápadně podobá našemu Mikuláši! (A co teprve starší generace, které v něm možná vidí dědušku Maroza?) Když Ježíšek lítá oknem, jak se dopravuje tento mužík? Jak se dostává do jednotlivých domácností, když jen málokteré z nich dnes mají krb – leze snad přes digestoř?

Nějak se nám sem začal vkrádat po dědečkovi Mrázovi pan svatý Klaus...Fotografie od torbakhopper licencovaná pod CC BY 2.0.

Pevně věřím, že se mi alespoň o malinko podařilo ten předvánoční shon nabourat a v dalším díle tohoto článku (ano tolik jsem se rozepsala, že bylo nutné článek rozdělit do dvou) se podíváme na samotnou oslavu Vánoc či zimního slunovratu. Podrobněji se podíváme také na Bohyně, na její aspekty, které se s tímto obdobím pojí…

Veronika Lančaričová
Autorka článku

Veronika je blogerka, která píše pro různé internetové portály a tématu menstruace se věnuje v rozhovorech a článcích v časopisech. Jejími tématy je nejenom menstruace a věci s ní související, ale také různá další ženská témata, například ženské archetypy. Minulostí se pouze inspiruje a vše přetváří do moderní podoby a potřeb dnešních žen. Píše o tom na svých stránkách Bohozena.cz. Rovněž vede kurzy, rituály a semináře pro ženy.

Články autorky

Doporučujeme také následující články

Kolo roku – tak trochu jiné vnímání času

Kolo roku rozděluje kalendářní rok na jiná období, než jsme běžně zvyklí. V tomto pojetí není rok rozdělený na dvanáct měsíců, ale na osm období. Tento koncept vychází ze starších tradic, kdy se kola roku objevovaly napříč různými kulturami a podle toho se také jejich pojetí lišilo. Podobný kalendář měli některé indiánské kmeny, Keltové a známe jej také z Tibetu. V dnešní době na původní tradici navazuje kult Wicca, který uctívá přírodu a její proměny a také novodobá ženská spirituální hnutí, která uctívají Bohyni.

Temný a divoký aspekt v nás

Každé jednotlivé období roku můžeme připodobnit k určité části našeho života a archetypu - vzhledem k zaměření našeho webu na ženskou tématiku se v tomto článku dozvíte něco o životě ženy a o ženských archetypech.

Kniha, která vás povede životem

Hluboké příběhy plné skrytých tajemství. Dětské pohádky se špatnými konci. Dávné mýty se spirituálním nábojem. To vše najdete v knize Ženy, které běhaly s vlky od Clarissy Pinkola Estés. Je to kniha pro ženy, které chtějí přemýšlet nad zákoutími ženské duše – a možná i pro některé muže, kteří by se chtěli pustit do tohoto světa plného nástrah.