Lunární fáze a menstruace: mýty a fakta

Měsíc lidi provází, fascinuje a inspiruje odnepaměti. Jak moc nás (a ženy obzvlášť) ovlivňuje?

Měřit čas pomocí fází Měsíce bylo pro člověka snadné a přirozené už v dávných dobách. V mnoha kulturách se také předpokládalo, že Měsíc ovlivňuje lidské zdraví, jednání a prožívání. Luna je dodnes považována za symbol nevědomí, emocí, vášní a pudů (anglický výraz pro šílence je lunatic). Luna byla v řadě civilizací a kultur také spojována s plodností, představovala matku, mateřství, ženskost. Byla symbolem přizpůsobivosti a percepce. Měsíc hrál hlavní roli v různých mýtech, kde je plodnost obvykle spojována s úplňkem (v menstruačním cyklu s ovulací) a zánik naopak s novem (v menstruačním cyklu s menstruací).

Ovlivňují fáze měsíce menstruační cyklus, nebo je to mýtus?

Žena a měsíc (nebo žena a luna) k sobě neodmyslitelně patří, alespoň je to zakotveno v jazyce. Menstruace, menses, měsíčky či perioda, všechny tyto názvy mají jeden společný základ, a tím je měsíc (měsíc se latinsky řekne mensis, řecky mene). Slovo lůno ukazuje na provázanost nás žen s měsícem, tedy lunou. Jak je ta provázanost těsná? Řídí fáze měsíce naši menstruaci? Je menstruační cyklus nějak propojen s lunárním cyklem? Možná ani netušíte, kolik výzkumů na tyto otázky hledalo odpověď.

Shoda délek menstruačního cyklu u lidí a lunárního cyklu synodického měsíce je natolik zjevná, že vždy budila lidskou pozornost. V roce 1967 bylo na vzorku 270 000 menstruačních cyklů žen v produktivním věku prokázáno, že průměrná délka cyklu se blíží 29 dnům, což více odpovídá synodické lunární periodě (tj. jednomu oběhu Měsíce kolem Země) v délce 29,53 dne, namísto průměrné délky menstruačního cyklu 28 dnů, s kterou se ovšem operuje dodnes (a číslo dvacet osm se mimochodem symbolicky propsalo i do data Mezinárodního dne menstruace - 28. 5.). Připomeňme si ale, že jakákoli délka cyklu mezi 21–35 dny je v pořádku.

Co na to věda

Vztahem lunárního a menstruačního cyklu se zabývala řada empirických studií, ve hře bylo několik teorií ohledně gravitační síly Měsíce či vlivu jeho jasu. Studie však přinesly nekonzistentní výsledky. Většina důkazů naznačuje, že menstruace souvisí s cykly Měsíce pouze svou délkou.

• Možnou souvislost lunárního a menstruačního cyklu ukázala prospektivní studie Eriky Friedmann (publikovaná v roce 1981), ve které 1/3 účastnic (vysokoškolaček z Brooklyn College) na podzim roku 1979 vykazovala shodu průměrné délky menstruačního cyklu s lunárním cyklem v rozsahu 29,5 ± 1 den, přičemž téměř 2/3 účastnic vykázalo počátek cyklu ve světlé polovině měsíce, z čeho autorka usuzovala na možný vliv Měsíce na ovulaci.
• Synchronní vztah mezi menstruačním cyklem a lunárním rytmem naznačila studie publikovaná v roce 1986 v  Acta Obstetricia et Gynecologica Scandinavica. U 826 dobrovolnic s normálním menstruačním cyklem (ve věku 16–25 let) z velké části menstruace přišla kolem novoluní (28,3 %), zatímco jindy během lunárního měsíce se podíl menstruací pohyboval mezi 8,5 – 12,6 %; rozdíl byl významný.
• Nezávislost menstruačního cyklu na lunárních fázích a dnech v týdnu byla výsledkem studie vedené badatelem Pochobradskym v 70. letech 20. století.
• Další ze studií (z roku 2005) posuzovala vliv fází Měsíce na úspěšnost umělého oplození in vitro - a souvislost neprokázala.
• V dnešní době různých chytrých menstruačních aplikací se možná synchronizace lunárního a menstruačního cyklu dobře vysleduje. Do aplikace Clue byly na žádost badatelů přidány i lunární fáze a následný výzkum byl největší analýzou zaměřenou na vztah mezi menstruačním cyklem a lunárními fázemi, která kdy byla provedena. Podle analýzy sedmi a půl milionu cyklů (od 1,5 milionu uživatelek aplikace), která ze zaznamenaných čísel vzešla, se menstruační cyklus nesynchronizuje s lunárním cyklem – nebyla nalezena žádná korelace mezi měsíčními fázemi a menstruačním cyklem nebo datem začátku menstruace. "Říká se, že ovulujete kolem úplňku a menstruaci dostanete kolem novu," popisuje datová analytička Clue a astrofyzička Marija Vlajic Wheeler, "při pohledu na nasbíraná data jsme ale viděli, že začátek menstruace nastává náhodně v průběhu měsíce, bez ohledu na lunární fázi."

Lunární a menstruační cykly tedy u mnoha žen mohou více či méně korelovat – čistě proto, že mají tyto cykly stejnou nebo velmi podobnou délku.

Simulace měsíčního svitu a pravidelnější menstruace

Nicméně další výzkumy prokázaly vliv měsíčního světla na některé biologické procesy v těle (včetně reprodukčních), zejména tam, kde jedinci nejsou vystaveni světlu umělému. Již v šedesátých letech vědci zkoumali působení svitu Měsíce na časování menstruačního cyklu prostřednictvím periodicky se měnícího umělého nočního osvětlování. Tento výzkum byl v roce 2002 završen patentováním "uzamčení fáze menstruačního cyklu" prostřednictvím plánovaného schématu světelné stimulace do přednastaveného biorytmu o délce 29,5 dne. Přičemž takové stimulace by se dalo využít "jako vhodného prostředku kontroly porodnosti v populacích, kde použití běžných metod brání kulturní, náboženské a ekonomické důvody".

Je také známo, že ženy, které pracují v režimu nočních směn, mají častěji nepravidelné cykly, možná částečně kvůli expozici světlu. Ženy s 20 a více měsíci práce na noční směny měly vyšší pravděpodobnost nepravidelného cyklu a měly také větší pravděpodobnost, že budou mít kratší cyklus (kratší než 21 dnů), nebo naopak cyklus dlouhý, po 40 a více dnech (výzkum Christiny C. Lawson, Elizabeth A. Whelan a dalších z roku 2011). Studie také naznačují, že napodobování lunárních světelných vzorů může zlepšit pravidelnost cyklu. Výzkum Mary Lee Barron z roku 2007 přinesl důkazy o vztahu mezi expozicí světlu a sekrecí melatoninu a nepravidelnými menstruačními cykly, symptomy menstruačního cyklu a poruchou funkce vaječníků.

To, že ani největší sonda s využitím aplikace Clue neprokázala souvislost  mezi lunárními fázemi a menstruačním cyklem, neznamená, že pro mnoho žen nemůže mít osobní význam lunární cyklus v souvislosti se svými měsíčky mapovat.

• Více informací o měsíci a rituálech s ním spojených se dočtete v článku o měsíčním kameni.

Zdroje: livescience.com, helloclue.com, dspace.cuni.cz