Američtí endokrinologové zkoumali ovulační cykly u dvou skupin žen, první v letech 2006–2008 a druhou v letech 2020–2021, na počátku pandemie onemocnění covid-19. Stres, úzkost a strach o blízké se ukázaly jako příčina "tichých ovulačních poruch" u neuvěřitelných 63 procent žen.
Poruchy ovulace, které neprovázely další změny v menstruačním cyklu žen, byly během prvního roku pandemie onemocnění covid-19 extrémně časté a byly spojené s emočním stresem - s tímto poznatkem přišla studie zkoumající ovulaci, jejíž výsledky prezentovala na letošním endokrinologickém kongresu ENDO 2022: The Endocrine Society Annual Meeting v USA profesorka Jerilynn C. Prior.
Dvě studie zkoumaly ovulaci u žen ve věku 19–35 let, první studie byla provedena v letech 2006–2008 a druhá v letech 2020–2021. "Na lékařské fakultě mě učili, že když se ženy špatně a nedostatečně stravují, ztrácejí menstruaci. Ale to, co nyní pozorujeme, je odstupňovaná reakce na různé stresory, které působí přes hypotalamus společnou cestou. Jde o gradaci poruch, z nichž některé jsou subklinické (tj. slabé, netypické - pozn. red.) nebo nejsou zřejmé," uvedla profesorka Prior.
Délka menstruačního cyklu žen se v obou sledovaných časových obdobích nelišila, a to navzdory dramatickému poklesu normální ovulační funkce, který souvisel se zvýšenou depresí, úzkostí a vnějšími stresy u druhé skupiny, jež byla podrobena zkoumání právě v začátcích pandemie. Sledované ženy si vše zaznamenávaly v denících.
Do budoucna bude zásadní zjistit, zda se ovulační poruchy vyřešily a srovnaly, protože pandemie pokročila do dalších fází, resp. přelila se v krize jiné. Poruchy ovulace totiž nejsou problémem jen pro toho, kdo chce otěhotnět. Svět hormonů je daleko komplexnější a provázanější. "Existují důkazy, že poruchy ovulace, dokonce i s normální délkou cyklu, souvisejí s řídnutím kostí, a některé důkazy hovoří o tom, že souvisí s časnými infarkty a některými typy rakoviny,“ popsala endokrinoložka Prior během tiskové konference.
Stres se ukázal jako faktor, který ovlivňuje komunikaci mozku s pohlavními žlázami. Ovulace je řízená dvěma hormony (folitropinem a lutropinem) produkovanými hypofýzou (podvěskem mozkovým), dozrávající folikuly pak ve vaječnících produkují estrogen (jeho nízká hladina souvisí právě s řídnutím kostí, obzvláště v menopauze) a následně progesteron. Souvislost stresu a poruch ovulace byla pozorována již dříve, doposud ale nebylo přesně popsáno, s jakými predispozicemi je to spojeno, kdo je vůči stresu tímto způsobem nejvíce náchylný.
"Během pandemie mělo 63 % žen 'tiché ovulační poruchy', buď s krátkými luteálními fázemi po ovulaci, nebo bez ovulace, ve srovnání s pouhými 10 % v dřívější kohortě, což je pozoruhodné. Vlastně spíš neuvěřitelné," poznamenala Prior. Rozdíl přitom nebyl vysvětlen žádnou ze shromážděných demografických informací, včetně socioekonomického stavu, životního stylu nebo proměnných v reprodukční historii daných žen. O očkování proti covidu jako o příčině nelze vůbec uvažovat, protože vakcína nebyla na začátku pandemie k dispozici. Odpověď však byla napsána v denících žen, jejichž zápisy oproti první zkoumané skupině zmiňovaly mnohem víc depresivní pocity, úzkost, špatnou náladu, potíže se spaním, stres z vnějších příčin.
Že by ovulační nepravidelnosti souvisely s onemocněním covid-19 jako takovým, se nepotvrdilo, pozitivně testovány byly pouze dvě ženy. "Pokud vím, svou roli sehrály hlavně změny v zaměstnání... a také péče o starší příbuzné a strach o milované blízké v souvislosti s možnou nákazou," popsala souvislosti profesorka Prior. Vzhledem tomu, jakým stresům dál čelíme kvůli inflaci (a v Česku i kvůli energetické krizi), je podle vedoucí badatelky problém stále aktuální.
Více o studii najdete tady.
O vlivu proticovidových očkování na menstruační cyklus jsme psali v těchto článcích:
Mnoho článků na tomto blogu vzniká spoluprací několika žen. Také otázky pro rozhovory připravujeme společně. Z toho důvodu vznikl tento "profil". Možná právě pod ním najdete ty nejzajímavější články, protože když ženy spolupracují, vznikají ty nejlepší věci!
