Karolína Svobodová o pánevním dnu, pestrosti pohybu a "pekáči buchet" na břiše

Jste fyzioterapeutka se zaměřením na gynekologii a porodnictví. S jakými stavy a potížemi ženám pomáháte?

Hodně se věnuji těhotným ženám a ženám po porodu. Chodí mi ale i starší pacientky už třeba po operacích nebo s potížemi dysfunkce pánevního dna, jako je únik moči nebo prolapsové stavy. Bolestivá menstruace není většinou důvod, proč ženy přijdou. Spíše jsou to urogynekologické potíže nebo bolesti zad, kyčlí, obecně pohybového aparátu.

Problémy pánevního dna rozebíráme u nás na blogu z mnoha stran s ženami různých odborností. Co je nejčastější potíž týkající se dna pánevního a jak snadno či nesnadno se to dá zlepšit?

Nejčastější potíž je, bych řekla, vytracení povědomí o této oblasti. Ať už je to ve smyslu oslabení, nebo přetížení. Ženy ze začátku mají potíž porozumět, co mají se svým tělem udělat, aby pánevní dno aktivovaly bez použití jiných svalových skupin, typicky hýždí. Nebo přestanou dýchat. Znovuzvědomění této oblasti je cesta, určitě se dá funkce pánevního dna zlepšit, a to jak do aktivace, tak relaxace.

V jakém věku se mám o své pánevní dno nejpozději začít zajímat, abych si ušetřila zdravotní nepohodu a komplikace...

Řekla bych od narození. Respektive to je nejdříve role maminky a případně pediatra, aby byl psychomotorický vývoj co nejoptimálnější a bez asymetrií. Potom v dalším období je to pestrost pohybu a nepřetěžování dětí. Největší „snaha“ by pak měla začít s nástupem do školy, kdy dítě najednou usedne na několik hodin do lavic a je potřeba kompenzace, nejen tedy kvůli pánevnímu dnu. Naopak zase přetížení taky nepřinese nic dobrého, a to včetně pánevního dna. S nástupem menarché u dívek se tyto potíže můžou prohloubit a u dívek s bolestivou menstruací je to z mého pohledu nejzazší čas potíže řešit. Nejen kvůli bolesti samotné, ale taky jako příprava na krásné a náročné období těhotenství.

Jakou zkouškou je pro pánevní dno těhotenství a porod a jak mu jeho práci v tomto čase mohou ženy usnadnit?

Líbí se mi název „zkouška“, protože tomu tak opravdu je. Rostoucí plod, s ním i děloha a bříško rychle mění poměry udržení nitrobřišního tlaku v těle (tzv. „core“). Nitrobřišní tlak je udržován nejen pánevním dnem, ale i bránicí, břišními svaly a svaly zádovými.
Porod je potom traumatizující pro měkké tkáně, ať je jakýkoliv, pořád musí porodním kanálem projít o dost větší hlavička miminka. V případě císařského řezu je traumatizace tkání zřejmá. Proto je šestinedělí čas na regeneraci, aby se měkké tkáně zhojily co nejlépe.
Usnadnit se to dá vícero způsoby, vyzdvihla bych udržení aktivity, zároveň dostatek odpočinku, masáž bříška a podvazování šátkem.

Velké téma je také návrat „do formy“ po porodu. Je něco, co byste ženám obecně doporučila v této fázi? Jak se vrátit k funkčnosti a neubližovat si?

Jak jsem zmínila, první doporučení bych směřovala k regeneraci během šestinedělí. Neznamená to nedělat nic, ale nedělat ani příliš a určitě se vyhýbat horizontálním polohám, tedy dlouhému sedu a stoji, pozor na břemena. Po šestinedělí, pokud byla žena zvyklá na aktivní pohyb, se může začít vracet k tomu, co má ráda. S běháním anglický guidline doporučuje počkat až do 12. týdne po porodu. S tím, že žena při pohybu nesmí cítit žádný z projevů dysfunkce pánevního dna, jako je bolest, únik moči nebo pocit vypadnutí něčeho vespodu, tzv. „bulging“. Z mého pohledu je to zase individuální. Pokud se časem potíže objeví, je to známka limitace a žena by se podle toho měla řídit.

Příklad: pokud si žena jde vyklusat 3 km po rovince a postupně přidává, časem zjistí, že po 6 km už cítí nějaký výše uvedený projev, tak plánuje trasy do 6 km. Pokud se chce posunout dál, je potřeba hypertrofie (posílení) celého stabilizačního systému. A na druhou stranu, pokud má s dítětem zrovna náročnější období a i pod 6 km ucítí projevy, je potřeba ubrat a trávit více času na podložce.
Kdo se teprve po porodu rozhodl změnit životní styl, tam bych volila opatrnější přístup. Pohyb ano, ale více hlídat tělo a zcela jistě pod dohledem odborníka. Jít skákat na trampolínu s vložkou určitě není dobrý model.

Jak vzniká diastáza břišních svalů a jak se dá s pomocí fyzioterapie řešit? Dá se jí nějak předcházet? Bolí diastáza, nebo je to jen "kosmetický problém"?

Diastáza je dnešní fenomén. Vzniká rozestoupením přímého břišního svalu, který má mezi svými svalovými pruhy vazivovou část. Není to jen o svalech, rozestupující síly působí přes fascie především z horní části trupu a horních končetin. Díky ní je právě bříško schopno se přizpůsobit rostoucí děloze u těhotné ženy. V těhotenství je tedy fyziologická. Je vidět taky u dětí nebo i u mužů s pupíkem, tam o fyziologii mluvit už nemůžeme.
Předcházet se jí dá již od narození opět správným psychomotorickým vývojem a potom v dětství pestrostí pohybu a nepřetěžováním. Sed-lehy na čas prevencí rozhodně nejsou. :D.

Diastáza sama o sobě nebolí, v podstatě ani nemusí být překážkou k funkční břišní stěně. Bolet pak můžou záda nebo kyčle, podbřišek, právě v důsledku neoptimálního nitrobřišního tlaku. Bolest může vyvolat svalové vlákno přímého břišního svalu nebo fascie, uprostřed břicha, pokud bolest je, bývá spíše viscerálního charakteru (tedy vycházející z útrob) a tam je nutné vyšetření, jestli se nejedná o kýlu.
Pokud ženy přijdou s prosbou kontroly diastázy, říkám, že diastáza sama o sobě není žádná tragédie, horší je situace, kdy není funkční.

Je nějaká skupina žen, kterou diastáza typicky postihuje?

Typicky jsou postiženy ženy, které mají méněcenné vazivo, většinou hypotonici a hypermobilní lidé. Je to dáno strukturou. Potom k diastáze mají více tendenci ženy s estrogenizací organismu. Estrogen opět rozvolňuje vazivo. Estrogenizace vzniká při užívání hormonální antikoncepce nebo na podkladě onemocnění hormonální soustavy nebo endokrinních žláz.

Určitě větší tendence je také u žen s nadváhou a obézních a u žen, které nemají břišní stěnu adekvátně zpevněnou. Zde opět pozor na přetížení. Pekáč buchet raději nechte do trouby, na břiše spíše hladká splývavá plocha s možností prodechnutí. Přetížená břicha taky mají větší tendenci k diastáze.

Může mít bolestivá menstruace nějakou souvislost s potenciálními potížemi v těhotenství? A jak to v těle funguje? Jste vyškolená poradkyně Symptotermální metody plánovaného rodičovství, zajímá mě vaše zkušenost s nepravidelnými cykly a bolestivou menstruací i z pohledu této metody.

Bolestivá menstruace může být první signál o tom, že ve svalovém dnu pánevním není něco v pořádku. V tomto případě to není ale jediné, tento příznak je multifaktoriální. Příčina může být hormonální nebo vlivem nedostatku stopových prvků. Může být také příčinou nechtěné sterility nebo infertility. Pokud s otěhotněním potíž není, v těhotenství mohou mít ženy bolavá SI skloubení (tj. skloubení mezi pánví a křížovou kostí), kyčle, stydké spony nebo bedra. Je to individuální, a to i pro jednu ženu ve více těhotenstvích.

Symptotermální metoda má za úkol odhalit možné příčiny bolesti levným nástrojem značné výpovědní hodnoty. Řešení zjištěné patologie v cyklu je už další věc. Zahrnuje například úpravu životního stylu, doplňky stravy, návštěvu fyzioterapeuta, terapii gestageny a další.
V souvislosti s nepravidelnými cykly odpovím stručně - nepravidelnost ještě neznamená patologii a v tom je právě kouzlo STMky. Pokud je zachována luteální fáze, jsou cykly sice nepravidelné, ale zdravé. Nepravidelnost je ale něčím dána, a pokud je zase více důvodů, menstruace pak bolestivá být může. Je potřeba jít po příčině.

Na vašem ig mě zaujal post, že ač se téma menstruačních pomůcek zdá vzdálené gynekologické fyzioterapii, opak je pravdou. Jaká je podle vás souvislost různých pomůcek a třeba bolestivé ms?

Tady jsem to myslela spíš naopak. Pokud má žena bolestivou menstruaci, měla by se zamyslet nad menstruačními pomůckami. Obzvlášť kalíšek díky podtlaku může bolest zhoršit. Je to zase velmi individuální. Pro ženy se silnou menstruací mám ohlasy na kalíšek spíše pozitivní, považují ho až za spásu svých dní. Podobně jsou na tom další zaváděcí pomůcky, vždy je na místě zkusit alternativu a porovnat bolestivost.

Klientkám také půjčujete pomůcky k vaginální bylinné napářce. Jaká je vaše zkušenost s napářkou a v jakých situacích byste ji ženám doporučila?

S napářkou jsem se seznámila při svém druhém těhotenství a velmi jsem si ji oblíbila. Jak osobně, tak v terapii. Ženám ji doporučuji právě jako přípravu na porod před ošetřením hráze. Taky se hodí při celkově hypertonním pánevním dnu nebo před ošetřením jizvy třeba po nástřihu. Dále ženám napářku doporučuji v rámci léčby zmiňované bolestivé menstruace. Chronické záněty urogenitálního ústrojí tam taky patří.

Slovo fit máte v názvu vašeho studia. Nejedna zaneprázdněná máma si klade otázku, jak se udržovat fit, když "není čas". Máte pro takové ženy nějakou radu? :) A jak se udržujete fit vy?

S druhým dítětem jsem se naučila nečekat, až dítě usne a bude na cvičení klid. Cvičit s dětmi v rámci hry s nimi na podložce není sice tak intenzivní, ale lepší než nic. Lépe 3 cviky a víc sérií, než se zavalit spoustou úkolů, i psychicky. Pak můžu doporučit vyhledat v místě bydliště skupinová cvičení, co jsou organizována v přítomnosti dětí. Jedno takové organizuji u nás v Šumperku. Pro maminky, které jsou brzy po porodu (do půl roku), je to náročné, ale opět lepší nějaký pohyb než žádný. Jak jsou děti větší, zabaví se spolu a maminky mají větší možnost si zacvičit. Tedy dvě mouchy jednou ranou, dítě se socializuje a zároveň je to aktivita pro matku. Pozitivní je i možnost sdílet dojmy z nástrah mateřství, pozitivní nálada zlepší i metabolismus, a tak i pocit ze cvičení.

Osobně mám 5 lekcí týdně, kdy cvičím. Jóga pro děti a lekce FIT mi dávají zabrat nejvíce. :D Pak se snažím ještě alespoň 2x týdně běhat nebo si jdu dle příležitosti zaplavat. Po městě jezdím na kole nebo chodím pěšky, i na tento přirozený pohyb a jeho význam se zapomíná. Víkendy trávím aktivně, vždy se s manželem snažíme vystřídat v dostatečně intenzivní pohybové aktivitě pro nás samotné, společný čas s rodinou jsme taky většinou někde v pohybu. Například předposlední víkend jsem strávila páteční premiérovou jízdou na snowboardu, děti lyžovaly, a sobotním přejezdem hřebenu Jeseníků na běžkách, to už jen s manželem. V neděli nezbylo než regenerovat. :D